|
|
Úloha buněčného metabolismu v karcinogenezi. Molekulární patofyziologie chemorezistence karcinomu močového měchýře
Kripnerová, Michaela ; Kuncová, Jitka (vedoucí práce) ; Nevoral, Jan (oponent) ; Chovanec, Miroslav (oponent)
Terapeutická rezistence nádor p edstavuje závažný klinický problém. Z hlediska klinického pr b hu vzniku rezistentního fenotypu rozlišujeme primární rezistenci, kdy nádor v bec nereaguje na aplikovanou terapii, a rezistenci získanou neboli sekundární, kdy po po áte ní klinické odpov di terapie p estává p sobit a nádor se stává chemo,- radio- i imunorezistentní. Z hlediska mechanismu terapeutické rezistence m žeme rozlišit bun n autonomní rezistentní fenotypy od p ípad rezistence založené na komplexních interakcích v rámci nádorového mikroprost edí. Experimentální modely terapeutické rezistence nádor vychází asto ze vstupního modelu senzitivních nádorových bun ných linií a selekce dce iné chemo- i radiorezistentní bun né linie po aplikaci p íslušného cytostatika, pop . experimentální radioterapie. V rámci p edkládané dizerta ní práce jsme odvodili dva unikátní modely terapeutické rezistence urotheliálního karcinomu. První model vychází z námi odvozené bun né linie BC44 a dce iné bun né linie BC44DoxoR, která byla odvozena prolongovanou expozicí mate ské bun né linie BC44 doxorubicinu. Tato dce iná chemorezistentní linie vykazuje bun n autonomní fenotyp mnoho etné lékové rezistence, s rezistencí v i ty em dalším cytostatik m (cisplatina, metotrexát, vinblastin a gemcitabin). BC44DoxoR vykazuje...
|
|
|
Perineurální šíření pánevních nádorů: mechanismus a diagnostika
Čapek, Štěpán ; Sameš, Martin (vedoucí práce) ; Haninec, Pavel (oponent) ; Hořínek, Daniel (oponent)
Perineurální šíření pánevních nádorů mechanismus a diagnostika Abstrakt Nádorová onemocnění plexus lumbosacralis jsou relativně vzácná a v případech s minimálním nebo neurčitým nálezem na zobrazovacích metodách může být stanovení správné diagnózy velmi zdlouhavé. V této práci popisujeme skupinu pacientů s perineurálním šířením nádoru pánevních orgánů od primárního ložiska podél autonomních nervů do plexus lumbosacralis a dále proximálně do spinálních nervů či intradurálně nebo naopak distálně do n. ischiadicus. Na souboru 17 pacientů s diagnózou perineurálního šíření nádorů pánevních orgánů popisujeme charakteristickou anamnézu, fyzikální nález a nález na zobrazovacích metodách. Diagnostika se v těchto případech opírá o nález na zobrazovacích metodách a výsledek biopsie plexus lumbosacralis nebo n. ischiadicus. Tato práce popisuje operační techniku cílené fascikulární biopsie n. ischiadicus a na souboru 117 pacientů s biopsií n. ischiadicus úspěšnost, výsledky a komplikace. Diagnostická výtěžnost byla 84.8 % a frekvence komplikací byla 2.7 %. Pokud je ke stanovení diagnózy nezbytný vzorek tkáně, cílené biopsie periferních nervů vedou k vyšší diagnostické výtěžnosti s přiměřeným rizikem komplikací. Perineurální šíření pánevních nádorů je nová klinicko-patologická jednotka, o které zatím nemáme dostatek...
|
|
|
Úloha buněčného metabolismu v karcinogenezi. Molekulární patofyziologie chemorezistence karcinomu močového měchýře
Kripnerová, Michaela ; Kuncová, Jitka (vedoucí práce) ; Nevoral, Jan (oponent) ; Chovanec, Miroslav (oponent)
Terapeutická rezistence nádor p edstavuje závažný klinický problém. Z hlediska klinického pr b hu vzniku rezistentního fenotypu rozlišujeme primární rezistenci, kdy nádor v bec nereaguje na aplikovanou terapii, a rezistenci získanou neboli sekundární, kdy po po áte ní klinické odpov di terapie p estává p sobit a nádor se stává chemo,- radio- i imunorezistentní. Z hlediska mechanismu terapeutické rezistence m žeme rozlišit bun n autonomní rezistentní fenotypy od p ípad rezistence založené na komplexních interakcích v rámci nádorového mikroprost edí. Experimentální modely terapeutické rezistence nádor vychází asto ze vstupního modelu senzitivních nádorových bun ných linií a selekce dce iné chemo- i radiorezistentní bun né linie po aplikaci p íslušného cytostatika, pop . experimentální radioterapie. V rámci p edkládané dizerta ní práce jsme odvodili dva unikátní modely terapeutické rezistence urotheliálního karcinomu. První model vychází z námi odvozené bun né linie BC44 a dce iné bun né linie BC44DoxoR, která byla odvozena prolongovanou expozicí mate ské bun né linie BC44 doxorubicinu. Tato dce iná chemorezistentní linie vykazuje bun n autonomní fenotyp mnoho etné lékové rezistence, s rezistencí v i ty em dalším cytostatik m (cisplatina, metotrexát, vinblastin a gemcitabin). BC44DoxoR vykazuje...
|
|
|
Analýza volných nukleových kyselin a její potenciální klinické využití.
Pazourková, Eva ; Korabečná, Marie (vedoucí práce) ; Drábek, Jiří (oponent) ; Vodička, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá výzkumem volných nukleových kyselin (cfNA). V první části práce jsou prezentovány změny metylací promotorů genů spojených se zánětlivou a imunitní odpovědí organismu v průběhu hemodialýzy. I v tak krátkém časovém intervalu lze v plazmě detekovat změny metylačního profilu u některých genů. Byly prokázány změny u genů, které hrají roli v regulaci hematopoézy, a jejich souvislost s potřebou terapie anémie. Další studie cfNA zkoumala zastoupení miRNA v plazmě u pacientů s AML před léčbou a po léčbě. Výsledkem této studie je identifikace 6 miRNA, které jsou v době záchytu onemocnění u pacientů zvýšené a po úspěšné léčbě v první remisi se jejich hladiny snižují. Přítomnost cfNA je detekovatelná také v moči. Při výzkumu vhodného neinvazivního markeru karcinomu močového měchýře byly zjištěny zvýšené hladiny cfDNA v moči u pacientů. Dále bylo nalezeno 5 miRNA, jejichž hladiny jsou při onemocnění karcinomem sníženy. Zároveň bylo určeno spektrum miRNA, které se vyskytují v moči všech osob bez ohledu na pohlaví, věk a zdravotní stav osoby. Specifickou částí je práce s volnou fetální DNA (cffDNA). Analýzou cffDNA je u nás rutině určováno RhD plodu z krve matky. Testovali jsme možnost této diagnostiky novou metodou droplet digital PCR. Bylo zjištěno, že tato metoda dosahuje stejně dobrých...
|
|
|
Somatické mutace řídící časný vývoj buněk původu karcinomu močového měchýře
Brázdilová, Ludmila ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Láníková, Lucie (oponent)
Normální zdravá buňka má mnoho možností, jak se může změnit v buňku nádorovou, z které podle hypotézy "buňky původu" vzniká celý nádor. Somatické mutace postupně narušují regulaci mnoha buněčných dějů, které následně nasměrují buňku na dráhu nádorové transformace. Do dnešního dne bylo na základě genomických i cílených analýz popsáno mnoho mutací, které příčinně způsobují nádorový fenotyp, a které proto nazýváme řídící mutace. Nejen z důvodu výběru vhodné terapie, ale i predikce vývoje onemocnění, je velmi důležité, které řídící mutace se akumulují v konkrétním nádoru, respektive v buňce jeho původu. Práce se soustřeďuje na řídící mutace buněk původu karcinomu močového měchýře, který je nádorem s vysokou mutační zátěží. Karcinomy močového měchýře jsou navíc velmi heterogenní skupinou nádorů, které mají fenotypové paralely u mnoha jiných karcinomů, například rakoviny prsu. Zde uvedené mutace se dnes využívají jako možné diagnostické a prognostické markery, ovšem nikoli v klinické praxi. Tato bakalářská práce si klade za cíl shrnout dosavadní poznatky o vzniku karcinomu močového měchýře na základě poznání jejich buňky původu. Dále charakterizuje významné známé somatické řídící mutace u karcinomu močového měchýře a porovnává je s jinými karcinomy s ohledem na jejich molekulární klasifikaci.
|
|
| |
host ::
RSS.